Obsah stránky
Vzpomínka na šumavského lidového léčitele
Vzpomínka na šumavského lidového léčitele pátera Františka Ferdu
Karel Havlík
Ze sušického kostela sv. Václava vykročil 16. července 1991 smuteční průvod, který doprovázel na poslední cestě věhlasného, ale nadmíru skromného pátera Františka Ferdu. Člověka hluboce svázaného s Bohem, který jej obdařil, jak on věřil, výjímečnou schopností.
"Náhle jsem ucítil, že se se mnou točí svět, zdálo se mi jako bych se kamsi propadal, už jsem ani tělo necítil, ale mysl byla jasná. Pojednou jsem přesně věděl, že pacientka trpí ledvinovými kameny a rozpoznal jsem jejich počet i umístění," tak měl páter Ferda popsat svůj první jasnovidný zážitek, kterého se mu dostalo v roce 1964.
Boží dar mu byl seslán po mnohém prožitém utrpení.
Otec František Ferda se narodil ve Spáleném Pořičí 31. května 1915 a v devětatřicátém roce, na počátku fašistické okupace, a po studiu na arcibiskupském klasickém gymnaziu a teologické fakulty University Karlovy v Praze, byl vysvěcen na kněze kardinálem Karlem Kašparem. Svěřeným farníkům v Nechvalicích u Sedlčan poskytoval pomoc duchovní a podle slova Kristova se pokoušel uzdravovat i tělesné neduhy.
Dokonalá znalost léčivých rostlin a jejich působení na lidský organismus i metody přírodní léčby pražského lékaře Hofmana, sloužily páterovi po celý léčitelský život. Pomohl politickým spoluvězňům v jáchymovském koncentračním táboře. Trpěl a nikdy Boha neopustil. Za ostnatým drátem čítal listy sv. Pavla a tehdy přísně zakázané kralické Písmo svaté.
Po amnestii, počátkem šedesátých let, se vrátil Ferda k duchovenstvu a k léčbě bylinkami. A tu nastal onen podivuhodný zvrat, jemuž sám nerozuměl, a který odborníci zabývající se psychotronikou nazvali telegnostickou metodou. Stačilo jméno, datum narození a zdravotní potíže, aby "Ferdův jasnozřivý paprsek" v mžiku ohmatal duši a tělo i stovky kilometrů vzdáleného nemocného člověka. Neuvěřitelné, ale skutečné. Páter Ferda udivoval vědecký svět. Byť se pesimističtí lékaři, absloventi materialisty pojaté mediciny, snažili zpochybňovat páterovy diagnózy, museli je uznat. Zdlouhavější a vědecky ověřené medicínské metody je potvrdily.
Otec Ferda byl dokonce představen na vědeckých kongresech v Moskvě a v italském Miláně. Na přání odborníků diagnostikoval pacienty. Diagnózy se laboratorně prověřovaly. Přítomné páter ohromil přesnými údaji, která pak přístroje následně zjistily - např. počtem krvinek, stupněm krevního tlaku, lokalizací zánětů apod. Ferdova schopnost sahala do minulosti, přítomnosti i budoucnosti a byla klasifikována jako nejpozoruhodnější fenomén v parapsychologii. Léčitel dokázal určit příčinu choroby a její prognózu.
Od počátku druhé, tentokrát sovětské okupace, působil kněz Ferda v roli duchovního v domově důchodců v Újezdci u Klatov. Po osmi létech byl sice pensionován, ale návaly nemocných lidí nestávaly. Denně pomáhal až dvaceti pacientům. Zvláštní pozornost věnoval léčitel dětem. Jednoho dne navštívil faráře otec s pohublým a opakovaně nemocným chlapečkem. Předal pouze lísteček s jménem synka a s datem narození. Odpoledne vyšel páter ze sušického domku a překvapenému otci sdělil, že na synkových potížích nese vinu kravské mléko. Dobytek se totiž páse, jak pravil kněz, na přepráškované louce. Hoch přestal závadné mléko pít a vskutku se uzdravil.
Mezi Ferdovy pacienty patřil i známý spisovatel Bohumil Hrabal, který faráře věrně vylíčil v knize Život bez smokingu.
Odborníci, kteří bedlivě sledovali Ferdovy léčitelské úspěchy, zaznamenali, že jasnovidnou diagnózu aplikoval asi ve sto tisících případech a nikdy se nezmýlil. Dodnes jsou v přírodním léčitelství a některými osvícenými lékaři doporučovány bylinkářské recepty pátera Ferdy, který např. doporučoval denně kloktat při opakovaných anginách jednu lžíci soli nebo lžičku octa nebo lžičku citronu v šálku vody. Na křečové žily navrhoval přikládání obkladu na lýtka z kyselého zelí po dobu hodiny a to opakovat pět dnů. Při zápalu plic se držel prastarého, ale osvědčeného způsobu našich prababiček - křenové placky. Připraví se nastrouháním dvaceti deka syrových brambor, z kterých se vymačká voda a potom se dobře smíchají se třemi lžícemi nastrouhaného křenu. Placka se přiloží na dvacet minut na pravou plíci a na tutéž dobu na plíci levou.
