NP Šumava

 

 

Národní park Šumava je největším národním parkem České republiky.
Díky své poloze uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně vysoké zachovalosti přírody i bohatým vodním zdrojům je Šumava často nazývána “Zelenou střechou Evropy“.

 

Vyhlášení:

NP Šumava 20.3.1991, nařízením vlády ČR č. 163 / 1991 Sb.
CHKO Šumava 27.12.1963, výnos Ministerstva školství a kultury č. 53855/63, novelizováno výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 5954 ze dne 17.3.1975

  
Rozloha: 

NP Šumava 68 064 ha
CHKO Šumava 99 624 ha (tvoří ochranné pásmo NP)

 

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
1.máje 260, 385 01 Vimperk
e-mail: vimperk@npsumava.cz
www.npsumava.cz
GPS: 49°3'20.121"N, 13°46'47.442"E

 

Šumava nabízí nepřeberné množství nabídek k aktivnímu i pasivnímu odpočinku.
Variant výletů na Šumavu je zde opravdu mnoho a jistě se stanou nezapomenutelným zážitkem.

 

Výběr atraktivit na Šumavě

Přírodní zajímavosti

Bílá strž
GPS: 49°11'25.785"N, 13°9'24.285"E

Národní přírodní rezervace vyhlášena roku 1972, zahrnující střední část Bílého potoka s přirozeným smíšeným lesem o rozloze 79 ha. Nachází se zde největší šumavský vodopád, vysoký 13 m. Nad vodopádem je postavena vyhlídková plošinka.

Kudy k vodopádu?
Výchozí bod Hamry (46 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Nové Městečko – Hartmanice – Železná Ruda – Špičák – Hamry)
Nejprve po modré turistické značce a Pod Statečkem se napojíte na žlutou, celková délka cca 4,5 km.

Výchozí bod: Špičácké sedlo – parkoviště (35 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Nové Městečko – Hartmanice – Železná Ruda – Špičák – Špičácké sedlo)
Po žluté turistické značce na Černé Jezero, kde pokračujete po červené na Bílou Strž. Celková délka trasy cca 7,5 km.

 

Březník

Na soutoku Březnického a Luzenského potoka stávala kdysi dřevařská osada Březník (Pürstling). Dochovala se pouze myslivna z roku 1870, která roku 2002 prošla rekonstrukcí a nyní slouží jako občerstvení, sezonní informační středisko NP s expozicí Karla Klostermanna. Právě Březník je místem děje jeho románu „Ze světa lesních samot“. Je odtud nádherný výhled na Luzný a Luzenské údolí. Cesta vede při Modravském potoce.

Kudy tam?
Výchozí bod: Modrava (32 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Srní – Modrava)
Po modré turistické značce cca 7,5 km. Vhodné i pro cyklisty.

 

Jezera ledovcového původu
Koncem třetihor v dobách ledových se při ochlazování klimatu vytvořili na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Při postupném tání tlačily před sebou množství uvolněného kamene a štěrku, z nichž se pod svahy nakupily mohutné hráze, které zadržovaly vodu z roztátých ledovců po ústupu poslední doby ledové. Tak došlo ke vniku osmi ledovcových jezer, z nichž pět je na české straně a tři na straně německé.

 

Černé jezero (1008 m n.m.)
Rozloha: 18,8 ha
Max. hloubka: 39,8 m
GPS: 49°10'53.672"N, 13°11'11.496"E

Svou rozlohou je největším jezerem. Název je odvozen od černé barvy vody, vznikající odrazem okolních lesů. Voda z Černého jezera odtéká Černým potokem do Úhlavy a dále do Severního moře.

Jak k jezeru?
Výchozí bod: Špičácké sedlo – parkoviště (35 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Nové Městečko – Hartmanice – Železná Ruda – Špičák – Špičácké sedlo)
Ze Špičáckého sedla z parkoviště po žluté značce cca 3,5 km. Trasa je bezbariérová a vhodná i pro kočárky a lidi se sníženou pohyblivostí.

 

Čertovo jezero ((1030m n.m.)
Rozloha: 10,7 ha
Max. hloubka: 36,7 m
GPS: 49°9'55.508"N, 13°12'1.229"E

Je to druhé největší jezero. Leží na jižním svahu Jezerní hory. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Černého moře. Jezero je opředeno pověstmi a také zde prý přežívají podivné bytosti.

Jak k jezeru?
Výchozí bod: Špičácké sedlo – parkoviště (35 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Nové Městečko – Hartmanice – Železná Ruda – Špičák – Špičácké sedlo)
Ze Špičáckého sedla z parkoviště po žluté značce cca 2,5 km. Od Čertova jezera můžete pokračovat po červené turistické značce na Černé jezero

 

Prášilské jezero (1079 m n.m.)
Rozloha: 3,7 ha
Max. hloubka: 15 m
GPS: 49°4'32.261"N, 13°24'5.602"E

Prášilské jezero leží pod horou Poledník. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do řeky Křemelná, a dále pak do Otavy, Vltavy a Labe. Na hrázi je kamenný pomník studenta O. Kareise, který se zde utopil v roce 1927.

Jak k jezeru?
Výchozí bod: Prášily (24 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Hartmanice – Prášily)
Po červené turistické trase cca 4,5 km.

Výchozí bod parkoviště Slunečná u Prášil (24,5 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Hartmanice – Prášily – Slunečná)
Po žluté na Slunečnou – samoty, dále po zelené na Liščí díry a dále po červené vpravo na jezero cca 5 km. Vhodné i pro cyklisty, ale u Liščích děr je nutné kolo uvázat a dojít pěšky.

 

Jezero Laka (1096 m n.m.)
Rozloha: 2,53 ha
Max. hloubka: 3,9 m
GPS: 49°6'38.999"N, 13°19'44.001"E

Je ze všech jezer nejmenší, nejmělčí a na české straně jediné s plovoucími ostrůvky. Jezero leží pod horou Debrník. Má tendenci zarůstat (zazemňovat se) a v minulosti již byly jeho sedimenty odstraňovány.

Jak k jezeru?
Výchozí bod: Nová Hůrka - parkoviště (22 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Nové Městečko – Hartmanice – Nová Hůrka)
Po modré turistické značce je to z parkoviště cca 4,5 km. Vhodné i pro cyklisty.

 

Plešné jezero (1378 m n.m.)
Rozloha: 7,48 ha
Max. hloubka: 18,3 m
GPS: 48°46'37.898"N, 13°52'1.088"E

Jezero leží pod Plechým, nejvyšší horou české části Šumavy. Přímo u hráze (někdy ponořen pod hladinou) je kámen s vytesanou korunkou a nápisem na památku první návštěvy tehdy osmiletého korunního prince Jana ze Schwarzenbergu. Jezero je pozoruhodné výskytem šídlatky ostnovýtrusné (vodní kapradina), která tu má jediné místo výskytu v ČR, stejně jako korýš skákavka.


Jak k Jezeru?
Výchozí bod: osada Jelení (90 km ze Sušice směr Kašperské Hory – Vimperk – Volary – Želnava – Nová Pec – Jelení)
Po zelené turistické značce z parkoviště v obci Jelení cca 6,5 km. Vhodné i pro cyklisty.

 

Slatě
Rašeliniště jsou jedním ze symbolů šumavské přírody. Pouze tři ze slatí jsou přístupné návštěvníkům.

 

Tříjezerní slať
GPS: 49°2'31.787"N, 13°28'5.556"E

Tříjezerní slať je malé svahové vrchoviště, které se rozkládá pod jihovýchodním svahem Oblíku. Malá naučná stezka z roku 1978 umožní pohodlnou prohlídku rašeliniště s třemi jezírky.

Jak na slať?
Výchozí bod: Modrava (32 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Srní – Modrava)
Po červená značce kolem Roklanského potoka (část neznačená – prudký krátký kopec) cca 3,5 km.

Výchozí bod: Rokyta (27 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Srní – Rokyta)
Po žluté značce cca 4 km. Vhodné i pro cyklisty.

 

Jezerní slať
GPS: 49°2'22.999"N, 13°34'31.001"E

Jezerní slať jako typické horské rozvodnicové vrchoviště najdeme mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Od roku 1933 je chráněným územím o výměře 103 ha. Na okraji slatě je vyhlídková věž a poválkový chodník. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 2°C.


Jak na slať?
Výchozí bod: parkoviště po pravé straně ležící mezi obcemi Horská Kvilda a Kvilda (cca 30 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Svojše – Horská Kvilda – Jezerní slať).
Stezka začíná přímo u parkoviště.

 

Chalupská slať
GPS: 48°59'53.732"N, 13°39'33.992"E 

Chalupská slať se vyjímá mezi obcemi Borová Lada a Nové Hutě. K největšímu rašelinnému jezírku v České republice s hloubkou až 1,5 m a o rozloze 1,3 ha vede poválkový chodník. Na jezírku jsou plovoucí rašelinné ostrůvky.

Jak na slať?
Výchozí bod: parkoviště Svinná Lada u Borových Lad (cca 40 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Svojše – Kvilda – Svinná Lada).
Z parkoviště po žluté značce cca 500 m začíná poválkový chodník se stezkou.

   

Jiné zajímavosti 

Návštěvnické centrum dřevařství Modrava
Modrava 12, 341 92 Kašperské Hory
Tel.: 722 634 107, pan Doležal
E-mail: ncd@modrava.eu
www.ncd.sumavanet.cz
GPS 49°1'26.098"N, 13°29'40.770"E

Kudy tam autem: 32 km ze Sušice směr Dlouhá Ves – Rejštejn – Srní – Modrava

Provozní doba zde

Dozvíte se zde vše o dřevě, jeho vlastnostech, použití i historii. Součástí návštěvnického centra je zážitková dílna kde si děti (a nejen ony) mohou vybarvit dřevěného ptáčka.